Extremadura

Původ názvu regionu přesně vystihuje charakter tohoto regionu: "tierras extremas=země extrémů". Nevýznamnější jsou extrémy jednotlivých ročních období, která jsou zde na rozdíl od zbytku Španělska velmi patrná, kdy se opravdu vystřídají všechna roční období, přičemž v zimě napadne sníh a v létě jsou obvyklé teploty 40-50 stupňů Celsia.

Najdeme zde jak úrodné nížiny, tak skalnatá pohoří, jak suché oblasti, tak údolí řek s dostatkem vody.

Sever regionu je velmi hornatý, tvoří ho pohoří Cordillera Central vytvářející zde několik horských pásem a údolí. Tato oblast je bohatá na vodu a velice úrodná (známé jsou třešně z Valle del Jerte či papriky z kraje La Vera). Ve střední části Extremadury, mezi údolími řek Tajo a Guadiana, se nachází velmi úrodná oblast, která je proslulá především pěstováním rajčat. Díky nadprodukci se tato rajčata, čerstvá nebo konzervovaná, vyváží do celého světa. Jižně od řeky Tajo se rozkládá suchá země s rozlehlými pláněmi, známá pěstováním vína. Na jihovýchodě provincie Cáceres jižně od řeky Tajo se zvedá pohoří. Na hranici s Andalusií se zase rozkládá pohoří Sierra Morena.

Lidé se zde s těmito extrémy naučili pracovat a využívat jich. Rozvinuté je zde historicky díky rozlehlým loukám pastevectví, a to především ovcí, které se využívají nejen na vlnu, ale i jako zdroj masa a mléka. Dalšími chovnými zvířaty jsou prasata a kozy. Z tohoto regionu pocházejí nejproslulejší španělské šunky – jamón serrano a jamón ibérico.

Mnoho výrobků zde nese vlastní ochranné označení původu "denominación de origen", jsou to nejen vína z oblasti Ribera de Guadiana, ale také uzená mletá paprika Pimentón de la Vera, která se získává směsí paprik Ocales, Jaranda, Jariza, Jeromín a Bola, pěstovaných výhradně v oblasti La Vera. Dalším produktem je "Torta del Casar", což je ovčí sýr vyráběný z mléka ovcí extremadurských plemen merina a entrefina, zraje přibližně 60 dnů. Má kulatý tvar, tvrdou krustu a uvnitř je téměř tekutý. Před konzumaci se horní část odkrojí a maže se na pečivo jako tapas. 

Jelikož v Extremaduře není přímý přístup k moři, nepoužívají se v gastronomii tolik mořské ryby, ale spíše vepřové, hovězí (popř. telecí) a jehněcí maso v kombinaci se zeleninou pěstovanou v regionu.

Typickými venkovskými pokrmy jsou cachueladas, calderos, cochifritos a zarangollos, což jsou jednoduchá jídla buď masitá (většinou jehněčí maso), nebo v kombinaci se zeleninou, nebo čistě zeleninová.

Mezi nejtypičtější sladkosti se řadí Crema tostada (Pečený krém), smažené koblihy, lívance, sušenky, pudink a další dobroty.

Regionálním svátkem je 8. září, což je Den Extremadury na počest patronky regionu, Svaté Marie Guadalupské.