... "Tierra de Montaña" - "Země hor"- takovéto pojmenování přísluší této nádherné krajině rozkládající se na severu Španělska.
Kantábrie - další provincie a autonomní oblast Španělska, která se nachází mezi Biskajským zálivem a Kantaberským pohořím na severu země. Hornaté území, které na východě sousedí s Baskickem, na západě s Asturií a na jihu s Kastilií a Leónem a s hlavním přístavním městem Santander. Atraktivní pobřeží s nádhernými plážemi a typickými rybářskými městečky doplňuje malebná horská krajina a údolí ve vnitrozemí. Zvláštností je Peňa Labra, které se také říká Hora tří moří. Pramení tu řeka Pisuerga, která ústí do Duera vlévajícího se do Atlantiku, Híjar, který přechází v Ebro vlévající se do Středozemního moře a Nansa končící v Biskajském zálivu. I proto se této provincii také říká tzv. "zelené Španělsko".
Za své pojmenování vděčí tato provincie jednomu kmeni Keltů, jehož příslušníci si říkali Cantabri a žili na území dnešní Kantábrie. V 5. století po Kristu byli Keltové vytlačeni kmeny západogótskými. Ty se zmocnily Kantábrie a vybudovali posléze tehdejší hlavní město Amayu. Na začátku 19. století převzali nad severním Španělskem vládu Francouzi a tím způsobem ovládli i samotnou Kantábrii. V roce 1981 pak Kantábrie dosáhla autonomie v rámci Španělska.
Kantábrie je též velmi bohatá argeologické nálezy. Těmi nejznámější a nejstarší jsou tzv. "Cuevas de Altamira", neboli jeskyně Altamira, kde paleolitický člověk zanechal zvlášť cenné svědectví v podobě jeskynních maleb. Jejich stáří se odhaduje 15 000 let a přítomnost člověka dosvědčují i další jeskynní malby, které jsou ve velmi dobrém stavu a jsou dokladem rozsáhlé historické minulosti jeskynního systému. I proto patří mezi světové kulturní dědictví Unesco.
Kantábrijskou gastronomii můžeme definovat jako velice tradiční a typickou dané oblasti hor, lesů, luk a moře. A jak říkají sami Kantábrijci, své pomyslné spižírny mají v horách - kde mají uschovánu zvěřinu, maso, mléko a sýry, v údolí a v řece - odkud mají zeleninu, drůbež a ryby a moře - kde mají schované zásoby darů moře.
A jako pozvánku na malou ochutnávku pokrmů z této oblasti můžeme nabídnout např. "ensalada de pollo con espárragos" - studený předkrm z kuřecího masa s chřestem, hrášek s jamónem - "guisantes con jamón" , skvělé "lentejas en puré" - čočkový nákyp nebo žampionovou omeletu - "tortilla de champiňones". Z masa, vepřové kotletky na sherry - "chuletas de cerdo al jerez". Hojně používanou rybou je pstruh - "truchas con jamón", z darů moře pak např. losos - "salmón con crema de verduras" - losos se zeleninovým krémem a mnoho dalších. A jako sladkou tečku doporučujeme tradiční tvarohový koláč – "quesada pasiega tradicional".
Snad se Vám naše malá ochutnávka této oblasti i její tradiční gastronomie líbila a najdete si mezi nimi jak oblíbené místa, které potěší Vaši duši, tak pokrmy, které potěší Vaše chuťové pohárky.
Nejznámější svátek v této autonomní oblasti: 12. 8. 2012 - Den Kantábrie
V hrnci rozpálíme olej a přidáme oloupaný a nakrájený česnek. Jakmile lehce zrůžoví, pomačkáme vidličkou, aby pustil šťávu a dáme z hrnce pryč. Přidáme starší chléb nakrájený na kostičky a osmahneme. Hrnec dáme stranou z plamene, přidáme sladkou papriku a zamícháme. Zalijeme 1 L vody, osolíme a necháme povařit na mírném ohni cca 10 minut. Rozmícháme vejce a přilijeme do polévky. Chvíli povaříme a servírujeme.
Velmi kvalitní mleté, dobře usušené plody mají oranžově červenou barvu sladké papriky. Vhodná pro přípravu různých uzenin, polévek, omáček či gulášů.
Žádné komentáře
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé.