




Původ názvu regionu přesně vystihuje charakter tohoto regionu: "tierras extremas=země extrémů". Nevýznamnější jsou extrémy jednotlivých ročních období, která jsou zde na rozdíl od zbytku Španělska velmi patrná, kdy se opravdu vystřídají všechna roční období, přičemž v zimě napadne sníh a v létě jsou obvyklé teploty 40-50 stupňů Celsia.
Najdeme zde jak úrodné nížiny, tak skalnatá pohoří, jak suché oblasti, tak údolí řek s dostatkem vody.
Sever regionu je velmi hornatý, tvoří ho pohoří Cordillera Central vytvářející zde několik horských pásem a údolí. Tato oblast je bohatá na vodu a velice úrodná (známé jsou třešně z Valle del Jerte či papriky z kraje La Vera). Ve střední části Extremadury, mezi údolími řek Tajo a Guadiana, se nachází velmi úrodná oblast, která je proslulá především pěstováním rajčat. Díky nadprodukci se tato rajčata, čerstvá nebo konzervovaná, vyváží do celého světa. Jižně od řeky Tajo se rozkládá suchá země s rozlehlými pláněmi, známá pěstováním vína. Na jihovýchodě provincie Cáceres jižně od řeky Tajo se zvedá pohoří. Na hranici s Andalusií se zase rozkládá pohoří Sierra Morena.
Lidé se zde s těmito extrémy naučili pracovat a využívat jich. Rozvinuté je zde historicky díky rozlehlým loukám pastevectví, a to především ovcí, které se využívají nejen na vlnu, ale i jako zdroj masa a mléka. Dalšími chovnými zvířaty jsou prasata a kozy. Z tohoto regionu pocházejí nejproslulejší španělské šunky – jamón serrano a jamón ibérico.
Mnoho výrobků zde nese vlastní ochranné označení původu "denominación de origen", jsou to nejen vína z oblasti Ribera de Guadiana, ale také uzená mletá paprika Pimentón de la Vera, která se získává směsí paprik Ocales, Jaranda, Jariza, Jeromín a Bola, pěstovaných výhradně v oblasti La Vera. Dalším produktem je "Torta del Casar", což je ovčí sýr vyráběný z mléka ovcí extremadurských plemen merina a entrefina, zraje přibližně 60 dnů. Má kulatý tvar, tvrdou krustu a uvnitř je téměř tekutý. Před konzumaci se horní část odkrojí a maže se na pečivo jako tapas.
Jelikož v Extremaduře není přímý přístup k moři, nepoužívají se v gastronomii tolik mořské ryby, ale spíše vepřové, hovězí (popř. telecí) a jehněcí maso v kombinaci se zeleninou pěstovanou v regionu.
Typickými venkovskými pokrmy jsou cachueladas, calderos, cochifritos a zarangollos, což jsou jednoduchá jídla buď masitá (většinou jehněčí maso), nebo v kombinaci se zeleninou, nebo čistě zeleninová.
Mezi nejtypičtější sladkosti se řadí Crema tostada (Pečený krém), smažené koblihy, lívance, sušenky, pudink a další dobroty.
Regionálním svátkem je 8. září, což je Den Extremadury na počest patronky regionu, Svaté Marie Guadalupské.
Pstruhy osolíme a obalíme je v mouce. Na větší pánvi rozehřejeme olej a opečeme na něm pstruhy do zlatova z obou stran. Odstavíme z plotny
Na jiné pánvi osmažíme chřest a jamón ibérico nakrájený na kousky a celé mandle. Řádně promícháme a přidáme citronovou šťávu a masový vývar. Touto směsí přelijeme pstruhy na druhé pánvi.
Brambory uvaříme na páře a podáváme je jako přílohu k pstruhům.
Barva průzračná žlutá s lesknoucími zlatými tóny a kovově zelenkavými odrazy. Aroma ananasu s citronovým nádechem. V chuti fenykl a tóny fíkovníku. V ústech je vyvážené a svěží s jemnou delikátní hořčinkou v závěru.
Informace o výrobci zde.
Zlatý pohár Víno a Destiláty 2008.
Bronzová medaile Štika fórum 2008.
Zlatý pohár Víno a Destiláty 2007.
Vyrobeno ze dvou a půl kilogramu čerstvých citrónů. Proto stejně jako originální citrón slouží ke každodennímu užití, ale také při přípravě limonád, koktejlů, míchaných nápojů či sladkostí.
Španělské mandle extra kvality odrůdy Valencia. Pražené, loupané a jemně solené mořskou solí jsou opravdovou delikatesou na Váš stůl.
Chlazený, masný výrobek- sušené vepřové maso z černých prasat iberského plemene připravované tradiční metodou solení a sušení na vzduchu, zrání 12 - 18 měsíců.
Chlazený výrobek, určen k osobnímu odběru.
Žádné komentáře
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé.