Území rozkládající se na severozápadě Pyrenejského ostrova a další ze 17 autonomních oblastí Španělska – to je Galicie, či Galiza, jak říkají Gajegové. Na severu a západě je ohraničena Atlantským oceánem, na jihu Portugalskem a na východě Asturií a Leónem. Na jeho pobřeží se nachází nejsevernější i nejzápadnější bod pevninského Španělska: severní Estaca de Bares a východní Mys Touriňán. Zdejší podnebí je oceánské, s mírnými teplotami a vysokými srážkami po celý rok. Ve vnitrozemí, především v hornatých částech, je podnebí více vnitrozemské a v zimních měsících se zde vyskytují časté sněhové bouře. V Galicii se zachovala velká část hustých lesů, kde žije mnoho divokých zvířat. Příroda je málo znečištěná a vyskytují se zde zalesněné kopce a útesy, což velice kontrastuje se zažitou představou strohé vyprahlé španělské krajiny. Pobřeží se dělí na severní Rías Altas a jižní Rías Baixas. Většina obyvatelstva však žije právě v Rías Baixas,kde se nachází i města Vigo a Pontevedra. Rías, neboli "pobřeží", jsou důležité pro rybolov a činí z galicijského pobřeží jednu z celosvětově nejdůležitějších rybářských oblastí.

Hlavním městem je Santiago de Compostela, které je od středověku významným poutním místem, cílem Svatojakubské cesty; největším městem regionu je však přístav Vigo. Úředními jazyky jsou zde galicijština a španělština. Galicie je zemí hospodářských kontrastů. Zatímco ekonomika západního pobřeží s rybářským a zpracovatelským průmyslem a loděnicemi prosperuje, je ekonomika venkova založena na tradičním zemědělství na malých farmách. Nicméně dochází k vzestupu turistického ruchu, který přispívá k zaměstnanosti v tomto regionu.

O základech galicijské gastronomie není bohužel mnoho zmínek, ale jak říkají sami obyvatelé, je jejich kuchyně založena na receptech jejich prababiček a babiček. I přesto je tato kuchyně nejznámější v celém Španělsku a to díky migraci obyvatel, kteří odcházeli za obživou do jiných oblastí Španělska a proto všude tam kam přišli, šířili své kulinářské umění. I proto je v zemi tolik galicijských restaurací. Základem galicijské kuchyně jsou mořské plody vysoké kvality, jako např. ústřice, škeble a mušle, včetně těch nejslavnějších - svatojakubských. Oblíbené jsou i rybí pokrmy, z nich nejznámější jsou sardinky, ke kterým se skvěle hodí bílé víno galicijské odrůdy Albariňo, které je zde hojně pěstováno a je velmi lahodné a osvěžující. Samozřejmě i ve zdejší kuchyni nesmi chybět zelenina, jamón, hovězí a vepřové maso, zvěřina a sýry.

Pokud navštívíte tuto oblast, pak nezapomenutelný kulinářský dojem získáte ochutnávkou plněných sardinek – "sardinas laňadas a lo picadillo",nebo pečenou treskou s rozinkami – "bacalao al horno con pasas". Další lahůdkou v podobě předkrmu pak jistě bude "lengua en pepitoria", což je hovězí jazyk na víně nebo šunkové rolky s lanýži – "lacón trufado". Pro zahřátí je skvělá kaštanová polévka – "sopa de castaňas". A na závěr nesmí opět chybět dezert a to buď ve sladké podobě, jako jsou např. vinné koblihy "roscos de vino", nebo jak je již ve Španělsku zvykem zakončit chod jídel sýrem, typickým pro danou oblast.

Gastronomie Galicie jistě stojí za ochutnání, jelikož je velice uznávaná pro svou vysokou kvalitu a jedinečnou chuť pokrmů.

Nejznámější svátek v této autonomní oblasti: 25. 7. 2013 – Den Galicie